56002_Lidske jednani_final.qxd 5.5.2006 15:59 StrÆnka 560
Za předpokladu, že neexistují žádné institucionální bariéry bránící či tre-
stající pohyb kapitálových statků, pracovníků a komodit z jednoho místa čioblasti do jiné a že pracovníci jsou lhostejní k tomu, kde žijí a pracují, existu-je tendence k rozmístění populace po zemském povrchu podle fyzické pro-duktivity primárních přírodních výrobních faktorů a podle nemožnosti pře-sunout nepřevoditelné výrobní faktory vynaložené v minulosti. Pokudzanedbáme nákladovou složku, převládá všude na zemském povrchu ten-dence k vyrovnání mzdových sazeb pro tentýž druh práce.
Určitou oblast by bylo možné nazvat relativně přelidněnou, pokud jsou
v ní tržní mzdové sazby plus (kladná nebo záporná) nákladová složka nižšínež standardní sazby, a relativně málo zalidněnou, pokud jsou v ní tržnímzdové sazby plus (kladná nebo záporná) nákladová složka vyšší než stan-dardní sazby. Není však příliš vhodné používat tuto definici uvedenýchpojmů, protože nám nepomáhá vysvětlit skutečné podmínky utváření mzdo-vých sazeb a chování pracovníků. Je vhodnější zvolit jinou definici.
Oblastmůžeme nazvat relativně přelidněnou, pokud jsou v ní tržní mzdové sazbynižší než standardní sazby zvýšené jak o (kladnou nebo zápornou) vztahovousložku a (kladnou nebo zápornou) nákladovou složku, tedy tam, kdeM<( S+A+C ) . Obdobně lze oblast nazývat relativně málo zalidněnou,
pokud v ní platí M> (S + A + C) . Pokud neexistují institucionální překážky
migrace, pracovníci se přesunují z relativně přelidněných oblastí do relativněmálo zalidněných oblastí, dokud všude neplatí M= S+ A+C .
Totéž platí, mutatis mutandis , pro jednotlivce pracující na svůj vlastní účet
a prodávající svoji práci a využívající jejích výsledků nebo poskytující osobníslužby.
Koncepty vztahové složky a nákladové složky se stejným způsobem uplat-
ňují při přesunu z jednoho oboru podnikání či zaměstnání do jiného.
Je stěží nutné připomínat, že k migraci popisované těmito teorémy dojde,
jen pokud neexistují žádné institucionální bariéry mobility kapitálu, prácea statků. V naší době, zaměřené na zničení mezinárodní dělby práce a na hos-podářskou soběstačnost každého svrchovaného národa, fungují popsané ten-dence plně jen v rámci hranic každého národa.
Práce zvířat a otroků
Pro člověka jsou zvířata hmotným výrobním faktorem. Může se stát, že
jednoho dne přiměje lidi změna mravních citů nakládat se zvířaty laskavěji.Dokud však lidé zvířata neopouštějí a nenechávají je jít jejich vlastní cestou,budou s nimi vždy nakládat jako s pouhými objekty svého jednání. Spo-lečenská spolupráce může existovat jen mezi lidskými bytostmi, protožepouze ty jsou schopny pochopit význam a výhody dělby práce a nenásilnéspolupráce.
56102_Lidske jednani_final.qxd 5.5.2006 15:59 StrÆnka 561
Člověk si podmanil zvířata a včlenil je do svých plánů jednání jako hmot-
né předměty. Při krocení, ochočování a výcviku zvířat člověk často projevujesmysl pro psychologické zvláštnosti daného tvora; obrací se tak řečeno k jehoduši. Ale i tehdy zůstává propast rozdělující člověka od zvířete nepřekonatel-ná. Zvíře nikdy nezíská nic jiného než uspokojení své touhy po potravě a roz-množování a přiměřenou ochranu proti újmě způsobené vnějšími faktory.Zvířata jsou krutá a nelidská právě proto, že jsou jako dělníci, které předpo-kládal železný zákon mzdový.
Stejně jako by nikdy nevznikla lidská civiliza-ce, kdyby se lidé věnovali výhradně krmení a páření, tak ani zvířata nemohouvstupovat do společenských vztahů či se podílet na lidské společnosti.
Lidé se snažili pohlížet na své bližní stejně jako na zvířata a nakládat
s nimi odpovídajícím způsobem. Používali biče, aby přinutili otroky na gale-jích a vlekoucí nákladní čluny pracovat jako zapřažená zvířata. Zkušenostvšak ukázala, že tyto metody nespoutaného týrání přinášely velmi neuspoko-jivé výsledky. I ti nejméně obratní a nejhloupější lidé dosáhli větších úspěchů,když pracovali dobrovolně než ve strachu z biče.
Primitivní člověk nečinil žádný rozdíl mezi vlastnictvím žen, dětí, otroků
na straně jedné a vlastnictvím dobytka a neživých věcí na straně druhé. Jak-mile však začne od svých otroků požadovat služby jiné než ty, které mohoubýt vykonány tažnými a přepravními zvířaty, je nucen povolit jim okovy.
Musíse pokusit nahradit motivaci pouhým strachem za motivaci založenou navlastním zájmu otroků; musí se pokusit připoutat k sobě otroka lidskými city.Pokud již otrokovi v útěku nebrání pouze dozor a řetězy a není již nucen pra-covat jen kvůli hrozbě, že bude zbičován, vztah mezi pánem a otrokem semění na společenský vztah. Otrok může, zvláště pokud má stále v pamětišťastnější svobodné doby, truchlit nad svým neštěstím a prahnout po osvobo-zení.