61115Srov. O. Spann, Der wahre Staat (Lipsko, 1921), str. 249.02_Lidske jednani_final.qxd 5.5.2006 15:59 StrÆnka 611
Soukromé vlastnictví je lidský nástroj. Není dané shora. Vzniklo v raných
historických dobách, když si lidé vlastní silou a vlastní mocí přisvojovali to,co předtím nebylo ničí. Vlastníci byli stále znova okrádáni o svůj majetekvyvlastňováním. Dějiny soukromého vlastnictví mohou být vysledovány zpětaž k bodu, v němž vzniklo jednáním, které určitě nebylo legální. Praktickykaždý vlastník je přímým nebo nepřímým právním nástupcem lidí, kteří zís-kali vlastnictví buď svévolným přisvojením věcí, jež neměly vlastníka, nebonásilným oloupením svých předchůdců.
Avšak skutečnost, že právní formalismus může vysledovat každý titul zpět
buď ke svévolnému přisvojení, nebo k násilnému vyvlastnění, nemá vůbecžádný význam pro podmínky tržní společnosti. Vlastnictví v tržním hospo-dářství už není spojeno se vzdálenými počátky soukromého vlastnictví.O události v daleké minulosti, skryté v temnotě dějin primitivních lidí, se uždnes nikdo nezajímá, protože v nenarušované tržní společnosti spotřebitelérozhodují každý den znovu, kdo by měl vlastnit a kolik.
Spotřebitelé přidělu-jí kontrolu nad výrobními prostředky těm, kteří vědí, jak je nejlépe použít prouspokojení nejnaléhavějších potřeb spotřebitelů. Vlastníci mohou být pova-žováni za nástupce přivlastňovatelů nebo vyvlastňovatelů pouze v právníma formalistickém smyslu. Ve skutečnosti jsou pověřenci spotřebitelů a jsoufungováním trhu nuceni spotřebitelům co nejlépe sloužit. V kapitalismu jesoukromé vlastnictví dovršením sebeurčení spotřebitelů.
Smysl soukromého vlastnictví v tržní společnosti se zásadně liší od toho,
jaký má smysl v systému soběstačnosti všech domácností. Kde je každádomácnost hospodářsky samostatná, slouží výrobní prostředky v soukromémvlastnictví výhradně vlastníkovi. Jedině on sklízí všechny výhody, které ply-nou z jejich využití. V tržní společnosti se vlastník kapitálu a pozemků můžetěšit ze svého majetku pouze tak, že ho využije pro uspokojování potřebjiných lidí. Aby měli vlastníci z toho, co je jenom jejich, nějakou výhodu, musísloužit spotřebitelům.
Pouhá skutečnost, že vlastní výrobní prostředky, jenutí, aby je podřídili přáním veřejnosti. Vlastnictví je jměním pouze pro toho,kdo ví, jak ho nejlepším možným způsobem použít ve prospěch spotřebitelů.Je to společenská funkce.
- Konflikty naší doby
Dle oblíbeného názoru je zdrojem konfliktů, které v naší době přinášejí
občanské války a mezinárodní války, střet „hospodářských“ zájmů, jež spočí-vají v podstatě tržního hospodářství. Občanská válka je povstání „vykořisťo-vaných“ mas proti „vykořisťovatelské“ třídě. Mezinárodní válka je vzpouranárodů, které „nic nemají“, proti národům, které si přivlastnily nespravedlivýpodíl na světových přírodních zdrojích a s nenasytnou chamtivostí chtějí
61202_Lidske jednani_final.qxd 5.5.2006 15:59 StrÆnka 612
urvat z tohoto bohatství předurčeného pro užití všemi ještě víc. Ten, kdo tváří
v tvář těmto skutečnostem mluví o souladu správně pochopených zájmů, jebuď pitomec, nebo odporný obhájce zjevně nespravedlivého společenskéhořádu. Každý inteligentní a čestný člověk si musí uvědomovat, že dnes panujínesmiřitelné konflikty mezi hmotnými zájmy, které mohou být rozhodnutypouze za pomoci zbraní.
Je jistě pravda, že naše doba je plná konfliktů, které vyvolávají války.
Avšak tyto konflikty nevznikají z fungování nenarušované tržní společnosti.Možná se mohou nazývat hospodářskými konflikty, protože se týkají oblastilidského života, která je v běžné řeči známa jako oblast hospodářských akti-vit. Je však vážným omylem vyvozovat z tohoto původu, že zdrojem takovýchkonfliktů jsou podmínky vznikající v rámci tržní společnosti. To, co je vytvá-ří, není kapitalismus, ale naopak protikapitalistické politiky, jejichž cílem jebránit fungování kapitalismu.
Jsou výsledkem různých vládních zásahů dopodnikání, obchodních a migračních bariér a diskriminace zahraniční pra-covní síly, zahraničních výrobků a zahraničního kapitálu.
Žádný z těchto konfliktů by se byl nemohl objevit v nenarušovaném trž-
ním hospodářství. Představme si svět, v němž by každý mohl svobodně žíta pracovat jako podnikatel nebo jako zaměstnanec, kde by chtěl a jak by si tozvolil, a ptejme se, které z těchto konfliktů by ještě existovaly.
Představme sisvět, v němž je plně uskutečněn princip soukromého vlastnictví výrobníchprostředků, v němž neexistují instituce, které by bránily mobilitě kapitálu,práce a komodit, v němž zákony, soudy a úředníci nediskriminují jednotlivcenebo skupiny jednotlivců, ať už domácích nebo cizinců. Představme si stav,v němž se vlády věnují výlučně tomu, aby chránily život, zdraví a majetek jed-notlivce proti násilnému a podvodnému útoku.